diškuse

“Pokládám demokracii důsledně a správně prováděnou, demokracii nejen politickou, nýbrž i hospodářskou a sociální, za stav společnosti naší době a dosti dlouhé budoucnosti přiměřený a žádoucí. Hospodářský a sociální režim kapitalistický je nedokonalý svou jednostranností; kapitalism sice umožňuje mnohým - ne všem! - individuální iniciativu, podnikavost a tvořivost, ale rozdělení vytvořených hodnot, jejich osvojení neřídí se produkční zdatností, nýbrž pravidly pro osvojování cizí práce a jejích výtěžků. Prakticky demokracie znamená nerovnost snesitelnou, nerovnost co nejmenší a stále se zmenšující.“

zdroj: [1], str. 203

viz. také Máme oprávněné obavy z Ruska?

Použitá literatura

[1] MASARYK, T. G. Světová revoluce : Za války a ve válce 1914-1918. 20. upr. vyd. Praha : Orbis a čin, 1936. 653 s.

Polarizace světa po rozpadu Sovětského svazu se poněkud utlumila. Pod vedením Vladimira Vladimiroviče Putina však dochází znovu k akcentování Ruska jako země velkého národa a z toho vyplývajících mocenských ambicí.

Jak vnímat ruskou mentalitu? Jak vnímat tuto ambici? Může se z obavy stát skutečná hrozba? Sice na okraji, ale stále jsme v oblasti ruského mocenského vlivu. Příčina nejistoty pramení z toho, že nejsme s to identifikovat zda se jedná o vznik nového totalitního systému, který se podle některých v Rusku formuje, nebo o demokratický proces nově se formující velmoci. Možná nám něco napoví pohled na bolševickou revoluci a mentalitu tehdejší politické scény. Některé z těchto našich obav trefně vyjádřil TGM.

“Tento stav věci vyplývá ze samé podstaty oficiálního Ruska a z jeho základních osnov; samoděržaví - pravoslaví - národnost (oficiální, ruská).”

zdroj: [1], str. 180

“Viděl jsem mnoho hrozného a nelidského za bolševické revoluce; … To zbytečné, nerozumné, barbarské ubíjení životů zaráží mě posud ve vzpomínce na tyto příšerné pohledy.“

zdroj: [1], str. 201

“Co do principu nepokládám komunism za ideál sociální a socialistický, jestliže se kumunismem rozumí rovnost hospodářská a sociální naprostá. Normální stav společnosti politický a sociální nedá se uskutečnit bez silného individualismu, to jest bez svobodné iniciativy jednotlivců, a to prakticky znamená takový režim, který umožňuje rozvoj rozmanitých individualit, fysicky a duševně od přírody nestejně nadaných.“

“Zejména centralism je bolševický je velmi tuhý; je to režim abstraktní, dedukovaný z these a násilně prováděný: bolševism je absolutistická diktatura jednoho a jeho pomocníků; bolševism je neomylný a inkvisitorský, a právě proto nemá s vědou a s filosofií vědeckou nic společného;“

zdroj: [1], str. 203

“Ruský privitimism vůbec - massa negramotných sedláků, osamocených ve svých děrevňách, nedostatek komunikace, úpadek vojska a byrokracie prohranou válkou , zhroucení carismu a caesaropapismu, bezradnost politických stran a stavů - to všechno umožnilo energickému samozvanci bolševický převrat v hlavních městech a vládu nepatrné, ale organisované menšině.“

zdroj: [1], str. 204

“Bolševické vybíjení inteligence má varovný příklad v římské Severovi, v tom, jak dal vybíjet staré římské rodiny, zejména senátorské; dosáhl tím barbarisace státu a správy, ale zároveň uspíšil úpadek říše. Ostatně historik najde příklady bližší - v Rusku, v Ivanovi Hrozném nebo ještě lépe v Stěnkovi Razinu…“

zdroj: [1], str. 206

Použitá literatura

[1] MASARYK, T. G. Světová revoluce : Za války a ve válce 1914-1918. 20. upr. vyd. Praha : Orbis a čin, 1936. 653 s.

Co je rozdílné na pojetí evropské a americké demokracie?

“Demokracie americká vznikla na náboženském podkladě; to novější historické práce o vývoji americké republiky jasně ukazují; Tocqueville správně ukázal na důležitost vlivu náboženství na americkou republiku. Veliká roztříštěnost Ameriky na nejrozmanitější sekty neoslabila republiky ani demokracie; to sektářství je důkazem náboženské energie a zároveň moderní individualisace.”

zdroj: [1], str. 260

“Tento náboženský činitel byl pro americkou republiku velmi důležitý právě při vzniku republiky: nedostatečná komunikace ohromného, málo zalidněného území nepřipouštěla správu z centra; proto jednotlivé náboženské obce a církve svou organisací a jako spojující činitel byli velmi důležité.

Americká republika je dílo pionýrů; lidé energičtí, kteří svou energii prokázali již tím, že se doma odloučili od zvyklého prostředí, a kteří se Americe dovedli udržet jen stupňování energie a pracovitosti. Pionýři hledali svobodu a blahobyt - americká republika podnes slouží především ekonomickému účelu a ideálu, tím více, že problémů politických a národnostních, jako v Evropě, není. Independism a puritanism byly pravým náboženstvím pionýrů. Konstituce, formulovaná v duchu racionalistické filosofie právní, jak byla tenkrát rozšířena v Anglii a ve Francii, je přímo kodexem pionýrského ekonomismu. Americké kolonie byly vystěhováním odcizeny anglické dynastii; nemajíce dynastie, neměly šlechty, neměly armády, ani militarismu. Republika vznikla na základě obcí nábožensky organisovaných, a zakladatelé nebyli vojáci výbojníci, nýbrž pionýři, hlavně farmáři, pak kupci, obchodníci a nezbytní právníci.“

zdroj: [1], str. 261

Použitá literatura

[1] MASARYK, T. G. Světová revoluce : Za války a ve válce 1914-1918. 20. upr. vyd. Praha : Orbis a čin, 1936. 653 s.

Mina Hadi (předsedkyně německé Ústřední rady bývalých muslimů)
Die Zeit:
“Ne minaretům je vlastně signál proti islamismu, šárii a povinnosti nosit šátek. Minaret zde sehrává jen roli symbolu oprávněné obavy před politickým islámem.”

zdroj: Neviditelný pes

V diskusích o výsledku švýcarského referenda na jedné straně stojí politická svoboda a na druhé zas pocit ohrožení ze strany islamistů. Činy islamistů, teroristů zaštiťujících se islámem, nelze tolerovat. Jsou reálnou hrozbou. Opačně zase nemůžeme muslima ihned vinit z islamismu. Nelze apriori víru podle Mohameda spojovat s terorismem. Početná komunita muslimů, např. Turci v Německu, v Evropě má právo na své mešity, ale jaksi mimo naše zraky. V tichosti jejich komunity bez okázalých chrámů, bez minaretů. V rámci sekularizované Evropy musí respektovat její status quo.

Při úvahách o dalším rozšíření EU směrem na východ je více než nutné se znovu zamyslet nad systémem přidělováním azylů cizincům. Snadno se staneme cizinci ve vlastní zemi. Má úvaha má poměrně humorný rozměr. Předpokládám, že podobné obavy panovaly s rozšířením EU i o ČR. Potíž rozšiřování dále na východ spočívá v odlišných kulturních kořenech. Střety islámského světa a Evropy se po staletí řešily krvavě. Stály proti sobě dvě silné kultury. Dnes je situace snad jednodušší. Evropská identita je ta tam, vládne především konzum. Ten je tak svůdný, že dokáže rozmělnit i islámský svět, který teď bojuje nerovný boj s globální kulturou založenou na trikotu s třemi pruhy, fajfkou a buclatou lahví.